Lze to směle nazvat splněný sen cyklistů-seniorů z Jižního města z klubu Cyklosen P11, pořádajícího cyklojízdy každý měsíc už šestý rok. Při té poslední nám velocipedisté z Veteran Bicycle Clubu ve Zbraslavi Tomáš a Jan Šamárkovi předvedli jízdu na historických vysokých kolech, kterou s jejich pomocí vyzkoušeli i čtyři odvážní našinci. Bez úrazu a s úsměvem. Je ale pravda, že pak s úlevou přesedli na svá pohodlná kola.
Budí náš údiv, že zbraslavští borci už mimo jiné 40x pořádali „spanilé jízdy“ z Baní dolů na náměstí z hromského kopce, a to i na vysokém kole bez brzd (brzdí se „na pekaře“ patami). A protože jim nechybí smysl pro černý humor, cíl bývá u Pohřební služby, jejíž servis naštěstí žádný závodník nepotřeboval. Klidně si vyjedou i na Karlštejn, do Berouna, do Kladna, nebo na Petřín…A když už mají historická kola, tak i v dobových kostýmech, pořádají působivé reje – tj. párový “tanec” na kolech při hudbě.
Někteří členové klubu se účastní i závodů na historických kolech, jak v České republice tak i v zahraničí s nemalými úspěchy. Členové VBC jsou výjimeční lidé, otevřeli nám svá srdce, i dveře klubovny plné trofejí, kostýmů a bájných strojů. Vysoce si toho ceníme a budeme na ně dlouho vzpomínat..
Je úžasné jaký vývoj cyklistika zažila, od prvních drezín, kostitřasů, vysokých kol, bezpečníků, až po dnešek s elektrokoly, komunikujícími s chytrými mobily. Kdybychom žili v roce 1880, po složení zkoušek v 16 letech bychom dostali legitimaci, že smíme jezdit a měli bychom povinně poznávací značku na kole. Určitě by náš velký vzor byl tehdy František a Josef Kohoutovi, synové výrobce vysokých kol tzv “kohoutovek”, kteří jeli jakoby nic z Prahy do Vídně za 2 a půl dne…
Setkání s Vámi a členy klubu VBC bylo kouzelné, byli jsme skutečně nadšení a celé odpoledne jsme si o tom povídali.Každopádně moc a moc děkujeme, byl to skvělý zážitek.
Mirja Červenková
Tahle akce a i následující Rozlučka s létem 3.9. s touto partou přináší radost do života..